Kladská pevnost je jedním z nejdůležitějších objektů vojenské architektury 18. století ve slezských zemích. Pevnost leží na ploše o výměře zhruba dvaceti hektarů, ze severu na jih je skoro 800 m dlouhá a ze západu na východ asi 400 m široká. Kdysi mohla pojmout několik tisíc vojáků 47. regimentu pruské pěchoty včetně bojové výzbroje a všeho, co bylo zapotřebí k jejich životu zde. Předností tohoto místa si však lidé všimli mnohem dříve, než zde vznikla kamenná pevnost. Začátkem 14. století se toto místo stalo sídlem pána kladského hrabství. V roce 1622 obsadila město rakouská vojska a způsobila tu četné škody. Rakušané proto zahájili rekonstrukci a modernizaci hradu, čímž získal novodobější ráz. V této podobě se hrad vzdal pruským vojskům v roce 1742. Pruský král Fridrich II. dal nově připojená teritoria opevnit a postavit zde systém pevností a fortů. Stavební práce byly prováděny pod vedením pozdějšího velitele pevnosti a zároveň odborníka na stavby tohoto druhu, podplukovníka Ludvíka von Regelera. Pevnost byla vybavena rovněž sítí komplikovaných průchodů, chodeb, sklepů, kasemat a evakuačních cest. Na předpolí byl umístěn systém tzv. minových chodeb. Celková délka sníženého podzemí (výška chodeb totiž činí zhruba půl druhého metru) je až 44 km. Můžete se sami přesvědčit, jak vypadal život tehdejšího vojáka. Přes tato zabezpečení a přes svou mohutnost nebyla pevnost nedobytná. V roce 1807 se vzdala francouzským vojskům, v jejichž čele stál samotný Napoleon. Představivost hledačů pokladů povzbuzuje domněnka, že kladská pevnost je úkrytem historických památek vyrabovaných během II. světové války ve státech obsazených Německem. V samotném městě Kladsko stojí za prohlídku zejména gotický most, o němž se říká, že je miniaturou Karlova mostu v Praze. Kvůli vojenským funkcím pevnosti existovala jistá omezení pro rozšiřování města. Protože kladští měšťané nemohli rozšiřovat město ven, rozhodli se na vlastní pěst stavět podzemní chodby. Vznikla tak celá síť sklepních chodeb. Při procházkách mezi renesančními měšťanskými domy na hlavním náměstí, anebo při prohlídce pevnostních nádvoří či minérských chodeb, cítíme opravdový dotek dějin.
Kladská pevnost je jedním z nejdůležitějších objektů vojenské architektury 18. století ve slezských zemích. Pevnost leží na ploše o výměře zhruba dvaceti hektarů, ze severu na jih je skoro 800 m dlouhá a ze západu na východ asi 400 m široká. Kdysi mohla pojmout několik tisíc vojáků 47. regimentu pruské pěchoty včetně bojové výzbroje a všeho, co bylo zapotřebí k jejich životu zde. Předností tohoto místa si však lidé všimli mnohem dříve, než zde vznikla kamenná pevnost.
