Zámek Brunow leží ve stejnojmenné vsi na trase spojující města Lwówek Śląski a Bolesławiec. Z konce 15. století pocházejí zmínky o gotickém dvoru v Brunowě. Pravděpodobně to byl objekt s obrannou funkcí, podobající se obytným věžím. Postupně se rozšiřoval a stával se honosnějším. Vesnice i okolí tehdy patřily významnému slezskému rodu Zedlitzů. V letech 1740–1750 byl majitelem Brunowa hrabě Bernhard von Schmettau, který nechal přestavět starý dvůr na nevelký dvoupodlažní barokní zámek na čtvercovém půdorysu. Třicet sedm let poté, v roce 1787, se majitelem Brunowa stal Kryštof Jindřich von Schweinitz. Tři týdny po koupi zámku objekt zachvátil požár, který zničil všechny budovy. Na jejich místě postavili Schweinitzové novobarokní dvoupodlažní rezidenci. Dalším majitelem zámku byla rodina von Cottonetů. Noví majitelé záhy začínají objekt rozšiřovat, vzniká stáj s vozovnou a byt pro zaměstnance a služebnictvo. Ze stejné doby pochází i fontána a rozsáhlý park. Na štítové zdi stáje u vstupní brány byl umístěn rodový erb majitelů. V roce 1897 zámek značně poškodila velká povodeň, nutná obnova a přestavba proběhly v letech 1900–1901. Po skončení druhé světové války obsadila zámek sovětská vojska, která v něm pobývala několik měsíců. Jejich činnost a zvyky byly jistou předehrou k pozdější činnosti polských nenechavců, kteří stále častěji navštěvovali opuštěný objekt. Zmizela i elektrická instalace, obsahovala totiž měď. Zámek stále více chátral, pustl, umíral... Tato situace se změnila převzetím objektu Správou silnic, která zde zřídila rekreační středisko pro své zaměstnance. V současnosti je zámek v soukromých rukou a jeho majitelé ho přeměnili v luxusní hotel s restaurací. Hospodářské budovy byly upraveny na konferenční centrum.
Zámek Brunow leží ve stejnojmenné vsi na trase spojující města Lwówek Śląski a Bolesławiec.
