Ve 13. století vlastnili Frýdlant Ronovcové. První písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1278. Přemysl Otokar II. tehdy toto panství Ronovcům odebral a prodal jej Rulkovi z Bibrštejna za 800 hřiven stříbra. Bibrštejnové zde sídlili téměř tři sta let a zasloužili se o významné rozšíření a opevnění hradu. Ve 14. století byl původní objekt, který se sestával z vysoké věže a paláce, rozšířen o další budovy. V průběhu dalších dvou set let byl objekt několikrát přestavován a jeho fortifikační systém zesilován. Přestavby provedené v průběhu první poloviny 16. století se již nesly v renesančním duchu. Rostoucí požadavky na šlechtická sídla vyústily koncem 16. století v další přestavby – původní hrad získal charakteristiky zámecké architektury a na přelomu 16. a 17. století dostal Frýdlant zcela novou tvář – Kateřina z Redernů tehdy nechala vybudovat v předhradí kapli s hrobkou a nový renesanční zámek. Dalším majitelem zámku byl a také jedná z nejvýznamnějších postav třicetileté války, generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Jeho frýdlantské vévodství bylo prakticky samostatným státem a on sám byl bohatší než habsburský císař. Další práce na přestavbě zámku probíhaly ve druhé polovině 18. století, v období, kdy zámek vlastnili první Clam-Gallasové. Tehdy vzniklo například zámecké muzeum. Nejintenzivnější stavební práce probíhaly v 60. letech 19. století. Od konce 18. století docházelo k postupnému přesunu obytných místností z hradu do dolního renesančního zámku. Hradní místnosti získaly štukovou výzdobu a malby v duchu historického klasicismu. Postupně v nich byla hromaděna cenná umělecká díla a sbírka historických památek. V roce 1801 byly tyto sbírky zpřístupněny návštěvníkům, a tak se Frýdlant stal první hradní památkou ve střední Evropě přístupnou široké veřejnosti. Návštěvníky přitahovala zejména galerie portrétů Clam-Gallasů a také postava Albrechta z Valdstštejna. Sbírky postupně zaplnily téměř všechny hradní místnosti a po roce 1945 se expozice rozšířila o dolní zámek. V 60. letech 20. století bylo navíc zpřístupněno tzv. Kastelánské křídlo. V současnosti je veřejnosti přístupných 65 sálů a na prohlídku v doprovodu průvodce je třeba zhruba dvou hodin.
Ve 13. století vlastnili Frýdlant Ronovcové. První písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1278. Přemysl Otokar II. tehdy toto panství Ronovcům odebral a prodal jej Rulkovi z Bibrštejna za 800 hřiven stříbra. Bibrštejnové zde sídlili téměř tři sta let a zasloužili se o významné rozšíření a opevnění hradu.
