V místě, v němž dnes stojí hrad a zámek, dříve existovalo dřevěné a zemní hradiště. Dějiny kamenného hradu začínají na přelomu 13. a 14. stol. a to pravděpodobně díky českému králi Václavovi II. V roce 1315 hrad získal Jindřich I. Javorský jakožto věno vnesené manželkou Anežkou, dcerou Václava II. Po smrti Jindřicha I. Javorského v roce 1346 se hrad stal lénem Českého království, a novými obyvateli se stala lužická rodina von Dohna. Hrad tehdy tvořila čtyřpodlažní obytná věž obehnaná hradbami a vysoký bergfrit, čili obranná věž. Od roku 1453 byl majitelem hradu vlivný a bohatý rod Nostitzů, který zde vládl dalších 250 let. Johann von Nostitz v polovině 16. stol. provedl přestavbu středověkého hradu na módní renesanční rezidenci. Najtragičtější událost v dějinách hradu se odehrála v noci z 17. na 18. srpna 1793. Během nepřítomnosti majitele hrad shořel, a s ním i bohatá knihovna se starými tisky a množství památkového nábytku. Záhy byla zahájena rekonstrukce, a už 6 roků po požáru byl hrad znova obyvatelný. V roce 1905 se poslední majitelé hradu rozhodli prodat rodinný majetek. Hrad koupil Ernest Gütschow z Drážďan. Z iniciativy Gütschowa proběhla rekonstrukce hradu, kterou provedl významný architekt Bodo Ebhardt. Objekt získal charakter romantického goticko-renesančního hradu. Po znárodnění se hrad stal rekreačním střediskem pro vyšší oficíry Polské lidové armády, což ho zachránilo – na rozdíl od jiných slezských objektů se dochoval ve velmi dobrém stavu. Dnes je zde školící a rekreační středisko, a hrad patří k největším atrakcím regionu.
V místě, v němž dnes stojí hrad a zámek, dříve existovalo dřevěné a zemní hradiště. Dějiny kamenného hradu začínají na přelomu 13. a 14. stol. a to pravděpodobně díky českému králi Václavovi II. V roce 1315 hrad získal Jindřich I. Javorský jakožto věno vnesené manželkou Anežkou, dcerou Václava II.
