Hrad Bezděz měl hodně štěstí – neprošel totiž žádnou přestavbou. Dokonce ani restaurační práce, které zde byly provedeny na přelomu 19. a 20. století, nezměnily příliš jeho vzhled. Díky tomu turisté, kteří dnes Bezděz navštíví, mají možnost vidět původní autentický středověký objekt. Výstavba královského hradu byla zahájena v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. a byla završena po jeho smrti v roce 1278. Hrad plnil zejména obranné funkce, měl však rovněž sloužit jako reprezentační sídlo krále. Od roku 1662 sloužil hrad jako klášter benediktinů, kteří sem v roce 1666 slavnostně přenesli kopii Černé Madony Montserratské, čímž se stal Bezděz poutním místem. Brána stráží vchod na hradní nádvoří. Vlevo se nachází jedna z nejdůležitějších staveb na hradě – raně gotická kaple postavená podle vzoru francouzských katedrál, o čemž svědčí ochoz v prvním patře. Místnosti, které přiléhaly ke kapli, byly původně součástí královského paláce. Mniši se však rozhodli je zazdít a vytvořit na tomto místě kryptu, do které byli pohřbíváni jejich spolubratří. Další místnosti se nacházejí v interiérech královského paláce. Naleznete tu přes deset komnat, z nichž je však pouze pět zpřístupněno turistům. Vedle královského paláce stál palác purkrabího, čili zmocněnce krále, který jeho jménem spravoval hrad a zároveň plnil funkci soudce. Na palácovém nádvoří si všimněte velké cisterny o hloubce téměř sedmi metrů. Kolem druhého hradního nádvoří jsou tzv. manské paláce, v nichž bydlela královská hradní družina. Velká věž, která se vypíná do výšky 34 metrů nad hradním nádvořím, je nejvyšším bodem Bezdězu. Její zdi jsou více než tři a půl metru tlusté. Z vyšší věže Bezdězu můžete spatřit celý Český ráj a obzor uzavírají Krkonoše.
Hrad Bezděz měl hodně štěstí – neprošel totiž žádnou přestavbou. Dokonce ani restaurační práce, které zde byly provedeny na přelomu 19. a 20. století, nezměnily příliš jeho vzhled. Díky tomu turisté, kteří dnes Bezděz navštíví, mají možnost vidět původní autentický středověký objekt.
