Původ hradu Gryf, jehož zřícenina se vypíná na čedičovém kopci ve vsi Proszówka u silničního spojení mezi městy Mirsk a Gryfów Ślaski, je úzce spojen se vznikem kastelánie, neboli hradského obvodu, vytvořeného zde knížetem Boleslavem Vysokým koncem 12. stol. Traduje se, že v raném středověku existovalo v těchto místech kmenové hradiště Bobřanů, postavené ze dřeva a hlíny. Se zděnou stavbou na tomto místě se spojuje, podle dochovaných zdrojů, jméno knížete Konráda II. Hlohovského, syna knížete Jindřicha Pobožného. A protože známe datum jeho smrti, rok 1274, můžeme říci, že Gryf byl pravděpodobně nejstarším a určitě nejmohutnějším prvkem obranného systému kolem řeky Kwisy. Kromě něj k tomuto obrannému systému patřily dodnes poměrně dobře zachované hrady Czocha, Świecie a Rajsko. Majitele hradu se často střídali, časté byly rovněž přestavby. Koncem 18. stol. se starý hrad začal bourat, a takto získaný stavební materiál byl použit ke stavbě nového zámku a statku na úpatí kopce. Od té doby hrad stále více chátral. Do dnešních dní se dochovaly pouze zbytky hradeb, bran a obytných místností, a také systém vodojemů. Tento zdroj pitné vody používali obyvatelé vsi Proszówka až donedávna. Zřícenina hradu Gryf je vidět široko daleko. Nejlepší výhled na hrad je z nedaleké vsi Rębiszów a ze silnice, která vede z Rębiszówa do města Mirsk. Ves Proszówka je vzdálena od Jelení Hory zhruba dvacet kilometrů a od města Świeradów Zdrój s hraničním přechodem Czerniawa – Nové Město pod Smrkem asi pět kilometrů. Ke hradu se dá přiblížit autobusem – od autobusové zastávky je to k úpatí kopce s hradem jen několik desítek metrů. Pohodlná, kameny dlážděná cesta vede mírným svahem přímo ke zřícenině. Bohužel u hradu chybí jakékoliv informace vztahující se k dějinám tohoto místa. Ve zřícenině však můžete potkat místní průvodce-amatéry, kteří vám za menší poplatek řeknou pár slov o minulosti hradu.
Původ hradu Gryf, jehož zřícenina se vypíná na čedičovém kopci ve vsi Proszówka u silničního spojení mezi městy Mirsk a Gryfów Ślaski, je úzce spojen se vznikem kastelánie, neboli hradského obvodu, vytvořeného zde knížetem Boleslavem Vysokým koncem 12. stol. Traduje se, že v raném středověku existovalo v těchto místech kmenové hradiště Bobřanů, postavené ze dřeva a hlíny.
